Pohodový skialp výlet na Dachstein

Pohodový skialp výlet na Dachstein

Minulá zima (2007/08), co se týče množství sněhu za moc nestála a tak jsme v půli března rozhodli vyrazit na prodloužený víkend na skialpy do Rakous. Ani na území bližšího okolí jižní Moravy (myslím Raxalpen a Schneeberg) moc sněhu nebylo, padla tedy volba na Dachstein a jeho severní ledovce.

To nakonec schvaluje i hezčí polovička, neb do nějakých prudších žlabů bych ji stejně nedostal, jak mi už několikrát řekla. Vše je potřeba dobře naplánovat, hlavně tedy hlídání dítěte a psa. Oba nakonec zanecháváme u prarodičů nedaleko Brna. Vzhledem k těhotenství potenciálních spolucestujících nakonec vyrážíme autem sami ve dvou. Plánovaný budíček před čtvrtou se opozdil jen trochu, takže se nám daří v relativně slušný čas vyrazit. Zkusili jsme zkratku přes Vídeň a přiznám se, že to nebyl šťastný nápad, přes Znojmo to je rychlejší. V létě 2010 by ale měli naši jižní sousedé zprovoznit kus dálnice z Vídně k našim hranicím, tak se cestování zas trochu urychlí.

Po příjezdu do Obertraunu někdy mezi 9 a 10 (u parkoviště 5 cm sněhu) jsme ihned vyjeli lanovkou na Krippenstein, kde bylo cca metr a půl sněhu. Nejdřív pěkně dolů po urolbované sjezdovce ke kasárnám Oberfeld, kde jsme chtěli nasadili pásy ale co to???? Kamile se nějak nedaří zapnout vázání, ale hned je jasné proč – prasklý plast na stoupacím podpatku Fritchi. Nejdřív chvilka nadávání na dobu plastovou a vzpomínání na zlatou kovovou Silvrettu 400 (té by se to nestalo!), ale po chvilce přemýšlení padá volba na náplast z lékárničky. Oprava naštěstí vydrží přes celý víkend.

Prasklý plast na stoupacím podpatku Fritchi

Oprava v polních - sněhových podmínkách

Mohli jsme tedy vyšlápnout od kasáren pěkně stopou nahoru až k dolní stanici lyžařské lanovky pod Schladmigerským ledovcem. Nikam nespěcháme, počasí slušné, pod mrakem, takže žádné sluneční galeje a přitom skoro bez větru. Jen by kolem nemuseli pořád tolik cvičit vojáci s vrtulníkem starty a přistání. Stopa jasná, chvilku mírně do kopce, chvilkami skoro po rovině a stále kolem závrtů dachsteinské náhorní planiny.

Výstup od Krippensteinu nahoru pod Dachstein

Lanovku na začátku ledovce snad jako poslední ten den ještě stíháme a ulehčujeme si tím dalších asi 300 m stoupání. Pak už jen dlouhý sjezd po Hallstatském ledovci na Simonyhutte. Protože už máme trochu v nohách, držíme se urolbované cesty s tyčovým značením. Chata je poloprázdná, takže za cenu nocležného v lágru dostáváme ode mně už dobře známé šerpské obsluhy pěkný pokojík.

Druhý den cestou ze Simonyhutte

V sobotu je počasí nic moc, mlha a posněhává, navíc po brzkém vstávání den předtím se nám moc rychle vstávat nechce. Vyrážíme na pásech znovu nahoru vyrolbovanou stopou po ledovci až pod severní stěnu Dachsteinu. Cestou svačíme, moc nespěcháme a tak k nástupu na ferratu přicházíme až odpoledne. Na ferratě je relativně nával ale už jsme viděli horší.

Ferrata na Dachsteinu

Cestou nahoru ovšem musíme čekat až nás minou rakouští experti. Tříčlenná skupina s dohromady jedním párem maček a s jedním cepínem muzejní povahy. Druhý ze skupiny cepín nahradil jakousi dýkou. Vzhledem k místy ledovému charakteru cesty se různě drželi nohy, dojišťovali se jakousi pofidérní repkou – prostě přesně metodicky. Těsně pod vrcholem se mlha rozestupuje a aspoň na chvilku si užíváme slunka.

Vrchol Dachsteinu 3004 m n.m.

Na vrcholu a během sestupu už jsme na kopci sami, takže pohoda.

Výhledy z Dachsteinu

Feratové lano je na pár místech pod sněhem, tak Kamilu místy odjišťuju. Pod nástupem zase matroš naházet do batůžku a hurá připnout lyže a dolů. Leč bohužel – na sjezdovce se holt člověk jezdit v hlubokém sněhu nenaučí, takže náš sjezd vypadá všelijak. Ale nakonec se vše daří a tak hurá zpátky do tepla na chatu.

V popředí vpravo Krippenstein, na obzoru uprostřed Totes Gebirge 2848

Sobotní večer je poznat – lidí jak máku, takže jsme ze separé přesunuti na láger. Nic proti lágrům, ale toho chrápajícího bych nejradši nakopal. Nedělní ráno plné slunka a tak po zaplacení ubytování a domluvě se Šerpkou na rezervaci ledovcové školy CK Alpiny na květen nás čeká vyrolbovaná trasa až na Schilcherhaus pod Krippensteinem.

Vyrolbovaná dálnice ze Simonyhutte ke Krippensteinu, Hallstattský ledovec a vrchol Dachsteinu.

Času máme dost, počasí je krásné a tak ještě z Krippensteinu vyrážíme směrem na Heilbronner Kreuz. To už ale sníh docela těžkne a tak ani inzerovaný sjezd není z nejkvalitnějších. Jako třešnička na závěr nás pak čeká asi desetikilometrový sjezd po sjezdovce s několika freeridovými odbočekami až k dolní stanici lanovky, kde už kvetou kyčelnice, sasanky a podléšky. Třetinka piva u auta, cestou vrátit v Brně pípáky, vyzvednout dítě a psa a zpátky na zablácenou Vysočinu.

Web kamera - Dachstein - Krippenstein

Autor: Jirka Juřička

Shlédnutí: 2786

Napište první komentář

Přidat komentář

Komentujte prosím relevantě k obsahu článku. Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
Předmět:
BBCode:
Komentář:*
Kód:**
	Chci být informován emailem o budoucích komentářích