Bridgedale - běhací podkolenky Compression Active

04. 04. 2023

Běhám, běháš, běháme – podkolenky nemáme… Anebo máme?

Jako další z mnoha Čechů jsem letos tak trochu propadl zlozvyku, kterým je pro spoustu podobně „závislých“ běh. Naposledy jsem běhával na střední škole, což je víc než před deseti lety. Bylo to sice jen v rámci tělocviku a příležitostných závodů v „přespoláku“, ale i tak mne to docela bavilo.

Když jsem pak dostal k narozeninám první pořádné kolo a zjistil, jak rychle a kam až se dá dojet, běhání se stalo kvůli vynaloženému úsilí a poměrně šnečímu tempu tak nějak zbytečným a nepotřebným. Až do letošního jara.
Ne vždy má člověk to štěstí mít s sebou na cestách kolo a cyklistické vybavení, naproti tomu na běhání stačí obyčejnému „hobíkovi“ kraťasy, tričko a boty. Když jsem se tak letos zjara párkrát ocitnul bez kola a s chutí jít se provětrat, běhání byla jasná volba. Zavázal jsem si tkaničky, a jak by řekl Forrest Gump „prostě jsem běžel“.

Protože jsem víc začal běhat až začátkem léta, kdy je ráno i pozdě večer docela teplo, vyrážel jsem opravdu nalehko a oblečení jsem nijak neřešil. Časem jsem si pořídil aspoň běhací kecky, abych si neošoupával trekové boty a začal jsem se trochu víc zajímat o techniku běhu a další věci okolo. S knihami o běhání se roztrhl pytel a kamarádi v běhu taky rádi poradí, takže o informace nebyla nouze. Ale asi jako všude platí, že cizí zkušenost je nepřenositelná a ta vlastní je nenahraditelná, nějak jsem se k uplatňování dobře míněných rad okolí neměl.
Jak skončilo léto a večery se ochladily, všiml jsem si, že dobíhám svůj obvyklý sedmikilometrový okruh unavenější – hlava by mohla, ale nohy nějak vypovídaly službu. Protože jsem člověk, který začne „topit“ už při menší námaze a proto upřednostňuje venkovní „vzduchem chlazené“ aktivity, běhával jsem i při pozdních podzimních večerech v kraťasech a tričku. A výsledek se brzy dostavil – po doběhu mi začaly docela solidně tuhnout lýtka a párkrát jsem se nevyhnul ani vcelku nepříjemným křečím.

Běžecké kompresní podkolenky

Snažil jsem se měnit techniku běhu, běhat volnějším tempem, ale nějak to nepomáhalo. Po každém doběhu bylo potřeba se při pravidelném protažení důkladně zaměřit na lýtka. Pochopil jsem to velmi brzy, protože jsem protažení jednou ve spěchu odfláknul a druhý den jsem měl při vstávání z postele místo nohou dva pařezy. Amatér… Tušil jsem, že by mému trápení mohly pomoct dlouhé běžecké kalhoty, ale do těch se mi tak nějak nechtělo, protože mi v teplejším oblečení prostě bývá vedro. Přemýšlel jsem, co s tím, ale nic pořádného jsem nevymyslel. Až se mi jednou dostalo možnosti otestovat běžecké kompresní podkolenky – Bridgedale Compression Active.

Nikdy předtím jsem na sobě žádné kompresní podkolenky neměl, i když jsem o jejich výhodách hodně slyšel. Jak jsem se ze zvědavosti dočetl, Bridgedale je výrobce ponožek a podkolenek pro aktivní život s dlouholetou tradicí a spoustou zajímavých výrobních technologií. Řada Compression pak doplňuje jejich produkty o kompresní podkolenky pro cestování, lyžování i běh, kde je v nabídce i návlek na lýtko.
Při výběru velikostí podkolenek jsem zjistil, že spadám přesně na hranici velikostí – vel. M vypadala těsná, vel. L zase volná. Protože nebylo, kde nový produkt vyzkoušet, bylo mi doporučeno zvolit menší velikost – kompresní podkolenky by už ze své podstaty měly být těsnější. Podkolenky jsou unisex, takže se s tabulkou velikostí musí popasovat běžci i běžkyně.

Když dorazily, zaujal mne jejich design – tenké proužky razící zelené barvy na lýtku na jinak skoro celé černé podkolence vypadaly opravdu dobře. Dlouho jsem se nekochal a rozhodl jsem se je nasadit. Chce to trochu cviku, protože už na pohled jsou podkolenky opravdu těsné – po rozbalení měla složená „lýtková“ část šířku asi 6 cm - přišlo mi neskutečné, že bych do ní měl nasoukat své lýtko s obvodem 40 cm. Po chvíli zápasení, naštěstí menším než když se člověk ráno souká do zmrzlých lyžáků, které zapomněl v kufru auta, jsem měl podkolenky na sobě. A nestačil jsem se divit…

Byl opravdu zvláštní pocit mít takhle stažená lýtka. Ani obyčejné podkolenky normálně nenosím, ale tenhle pocit se nedal srovnat ani s tím, co si pamatuju z dětství, kdy se nosily podkolenky nebo populárnější punčocháče (mnohokrát s uzlem na každé noze, když jste měli to štěstí dědit po někom vyšším a delším). Chvíli jsem v podkolenkách přešlapoval po bytě, vykrucoval se před zrcadlem a přemýšlel, jestli je mám jít rovnou provětrat. Počasí bylo „podkolenkové“ – stmívalo se, bylo docela chladno, prostě ideální podmínky zjistit, co to s mými lýtky udělá.

Výrobce píše na obalu, že podkolenky vyvíjí tlak 15-20 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce). Ze studia biomechaniky bych si možná vzpomněl, co to všechno znamená, ale do nějakých rozborů účinku podkolenek na lýtkové svalstvo a krevní oběh v nohách se tu pouštět nebudu. Hlavní myšlenkou je podpora prokrvování nohou při běhu, další věcí je zajištění tepelného komfortu při běhu. No a pro mne je důležité, jestli a jak to bude znát.
Než jsem se rozhoupal vyběhnout, docela se setmělo a ještě víc se ochladilo. Byl jsem docela utahaný po náročném dni v práci, takže se mi popravdě ven ani moc nechtělo. Na druhou stranu jsem si ale říkal, že by mi podkolenky měly pomoct a že svůj obvyklý okruh zvládnu aspoň doběhnout. Trochu jsem se rozhýbal a vyběhnul.

Běžně běhám s chytrým sporttesterem, takže tuším, kolik mi to zhruba tepe a jak rychle běžím. Ze začátku jsem nechtěl nijak hnát, ale po prvním kilometru jsem mrknul na hodinky a zjistil, že běžím bez větších problémů kilometr za čtyři minuty. Soustředil jsem se na pocit v nohou, bylo to zajímavé. Jako bych měl lýtka vyztužená nějakou tlustou kůží – vůbec nebyl cítit chlad ani otřesy. I při každém odrazu jsem měl pocit, že to jde nějak lépe, než normálně.

Protože jsem byl zabraný do zpytování pocitu s podkolenkami, nějak jsem zapomněl na tempo i tepovku a běžel jsem podle pocitu. A ten byl skvělý – najednou jako bych měl čerstvou sílu a náročný pracovní den jako by nebyl. Nebyl problém protáhnout krok, nedupat na paty, jen tak si plavat nad zemí. Podkolenky držely perfektně. Kolem pátého kilometru jsem čekal první zatuhnutí v lýtkách, to se ale nedostavilo. Troufnul jsem si protáhnout krok a běžel jsem dál. Trasa ubíhala, já letěl, dokonce jsem i trochu přidal do závěrečného stoupání.

Když jsem doběhl a zastavil stopky, docela jsem se divil – na své tréninkové trase jsem zaběhnul druhý nejrychlejší čas a to jsem měl pocit, že jsem se byl jen tak proběhnout. Začal jsem s protažením a čekal, jestli aspoň teď ucítím nějakou ztuhlost v lýtkách, ale ne, prostě tam nebyla. A tak se stalo, že jsem na vlastní kůži vyzkoušel, co zmůžou kompresní podkolenky. Když jsem pak další den vyskočil z postele jako by se nic nedělo, bylo jasno – bez nich už chladným podzimem běhat nebudu.

Vyzkoušel jsem je ještě několikrát při tréninku a jednou na závodě Vokolo Priglu a pokaždé jsem se při běhu i po něm ujistil v tom, že mají něco do sebe. Nohy běžely snáze a lehčeji, lýtka netuhla, a tempo bylo rychlejší. Když už se mi to při běhání přece jen občas povedlo „přepísknout“, jako třeba při závodě kolem brněnské přehrady, nebylo namožení tak hrozné a po protažení ani regenerace netrvala tak dlouho, jako v mé „době předpodkolenkové“.

Jako běžec-hobík-amatér se v alchymii běžeckého vybavení sotva orientuji a tak bych asi jen těžko vybíral z nabídky kompresních doplňků z běžeckých speciálek. Podkolenky Bridgedale Compression Active mi přijdou jako skvělá volba, když chce člověk vyzkoušet, jaké je to mít nohy v teple a stažené, aniž by se musel dlouze rozhodovat, co a jak vybírat z „profi podkolenek“. Už teď tuším, že si brzy koupím druhý pár a abych zabránil v chladu ježení chlupů svých bližních – běžců, „naježím“ jim podkolenky pod stromeček. (Dělám si legraci - dárky nosí Ježíšek, tedy pokud si o ně napíšete.)

A protože jsme podkolenky zkoušeli ve dvou, aby v recenzi mohl zaznít i názor zástupkyně běžkyň, přidávám pár bodů a krátké shrnutí:

Shrnutí Lucka:

• Klady:

+ Pěkný design
+ Příjemná cena (na kompresní podkolenky z Lídlu se fakt vykašlete)
+ Reflexní prvky
+ Lepší prokrvování končetin
+ Lýtka nechladnou a netuhnou
+ Absence občasných křečí po doběhnutí relativně delšího úseku
+ Dostatečná komprese pro „hobíka“

• Mínusy:

- Pouze jedna barevná varianta
- Malý rozsah velikostí (mám hodně svalnatá lýtka, takže s obvodem 38 cm bych spadala do vel. M, ale velikost nohy mám 38 (tedy 5) a tím pádem potřebuji podkolenky ve vel. S. Při relativně nízkém stupni komprese to není tak hrozné, kdyby však komprese byla vyšší, asi bych to nevydržela)
- Horší přizpůsobení délky (měřím 160 cm, tím pádem nemám tak dlouhá lýtka a i když mám vel. podkolenek S, tak je mám při úplném natažení docela vysoko u kolene)

Shrnutí:
Kdybych to však měla shrnout, tak jsem s podkolenkami spokojena, když vezmu v úvahu intenzitu běhání a délku běhu. Trpím občasnými křečemi a bolestmi svalů a po doběhnutí závodu „Vokolo Priglu“ (14,1 Km) jsem byla velmi mile překvapena, že jsem byla i bez většího tréninku opravdu v pohodě. Nohy mi navíc vůbec netuhly, jak tomu bývá u mě po doběhu zvykem.
Doporučila bych je tedy každému, kdo začíná běhat nebo už má třeba něco málo naběháno a trpí na křeče a bolesti svalů. Navíc podkolenky příjemně zahřejí při chladnějším počasí, což oceníme hlavně my ženy!
Přeji Vám všem úspěšnou běžeckou sezónu a nezapomínejte, že běhání má být hlavně radost a potěšení.