Nepál Mera Peak
Nepál je považován za ráj trekařů a horolezců. Sami si můžete zvolit obtížnost a délku pobytu tak, aby Vám vyhovovaly. Extrémní výstupy na sedmitisícovky, individuální treky bez komerce, pohodové trasy podpořené částečným nebo úplným komfortem.
My jsme si vybrali poměrně známý trekový vrchol Mera Peak 6470 m n.m., je nás pět Čechů, kteří jsme se dali dohromady v cestovce Rajbas a nepálský průvodce Padam. Bezpečně s jistotou nás vede údolími i přes sedla.
Jen s mapou, bez něj, by to nebylo jednoduché. Pomáhá nám také skvěle v komunikaci s místními obyvateli. Zajišťuje nám dva nosiče. Nesou každému z nás 10 kg. S menším nákladem se nám lépe zvládají vysoké teploty v nížinách. Teplota přes den je v nízkých polohách přes 30 °C a vlhkost 100%.
Cestu k vrcholu volíme netradiční - z vesnice Tumlingtar. Vede turisticky téměř nedotčenou oblastí. Tumlingtar (400 m) leží v idylické krajině s rýžovými políčky. Banány rostou snad u každého stavení, vodní buvoli rozvážně přežvykují a děti dělají blbiny jako všude na světě. Zkrátka, ráj na zemi. Místní nás většinou ubytují ve společném ,,podkroví“, pod střechou z igelitu, plachty či došků. O jídlo se také nemusíme starat. Všude nám rádi uvaří dal bát či upečou čapátí. Strava sice není pestrá, ale pivo si tu můžete koupi.
S nadmořskou výškou se krajina postupně mění. Rýžová políčka a deštné pralesy přecházejí v rododendronový porost obřích stromových rozměrů, což je působivé zejména v květu na jaře.
Desátý den pochodu stoupáme údolím řeky Hinku Khola, připojujeme se k obvyklé výstupové trase z Lukly na Mera Peak. Po ní jdeme až do osady Tangnag s desítkami stanů a stovkami nosičů. Cílem téměř všech zde je Mera Peak. Cestou výše si dopřejeme v Kare odpočinkový den. Je to poslední komfortní místo s lodžiemi, teplou sprchou, možností posedět večer ve vytopené místnosti. Také se tu dá levně půjčit horolezecké vybavení – mačky, cepín, úvazky, lana,… duplexové boty.
Další den už stoupáme do sedla Mera La 5 413 m. Rádi bychom zvládli výstup z Mera La na Mera Peak za jeden den. Budíček je ve 3 h, odcházíme ve 4 h. Hvězdy svítí na cestu a po hodině se rozednívá. Zimu tipujeme na -15°C, ale nefouká, podmínky jsou tak téměř ideální. Výstup, i když technicky nenáročný, nám dává pěkně zabrat. Všechny nás se stoupající výškou bolí hlava. Po sedmi hodinách stoupání jsme šťastně na vrcholu a obdivujeme neskutečné panorama s vrcholy Mt. Everestu, Makalu a Kančenčongy. Působivé jsou také desítky dalších ,,bezvýznamných“ sedmi a šesti tisícových vrcholů. Sestup je v pohodě. Po třech hodinách i s přestávkami jsme v pohodě u stanů. Cepíny, lano ani úvazky jsme nepoužili, ale byli jsme rádi, že jsme je měli sebou. Sedlo Mera La je opět zahaleno v mlze a nejlepším místem je pro nás spacák ve stanu.
Můžeme se vrátit do civilizace. Jdeme tři dny po hlavní trase na Mera Peak dolů. Do Lukly, sestupujeme za mlhy a deště. Počasí se kazí natrvalo. Vzniká tak problém odletět z jednoho z nejnebezpečnějších letišť na světě. Raději třetí den čekání připlácíme za vrtulník a přesunujeme se do Káthmándú za poznáním památek královských měst v Patánu, Káthmándú...
Video z akce
Jan Odehnal - CK Rajbas – Outdoor Travel